Zpět |
Táák. Sedám si a začínám psát o tom jak to všechno bylo. Bude to snad v chronologickém pořadí jak se to všechno semlelo. Dovolenou na léto 2000 jsem se snažil naplánovat už od května, ale poměry ve firmě pořád neumožňovali abych vypadl na delší dobu. Pravdou je, že moje posedlost prací sehrála taky svoji roli. Ale když OSKAR splnil 30.6.2000 svoje pokrytí, nastala příznivá situace a termín 5.8 - 19.8. odsouhlasený šéfem se mi docela zamlouval. Takže cca začátkem července jsme se s Renatou rozhodovali kam. Z variant Řecko autem, Chorvatsko autem, Řecko letadlem nakonec zvítězilo Řecko letadlem a protože Fischer nabídl dobrou last minute cenu na Krétu bylo rozhodnuto. Nechtěli jsme být závislý na stravování a tak jsme vybrali studio bez jídla. Za 15 900 Kč na osobu. Sobota 5.8.2000 Odlet 4.55 ráno je dost krutý. Letadlo, přestože charter letí přesně. Doba letu 2 hodiny 40 minut. Bál jsem se strašně. Vím to, vím že se musím zlehka přiopít hned v začátku, ale neudělal jsem to a tak jsem trpěl jak zvíře. V Mladé Frontě na palubě byl velký článek "Letu Kunovice se lámou křídla". Pitomci. Přistáváme v Heraklionu, hlavním a největším městě Kréty, čtvrtým největším v Řecku. Má 150 000 obyvatel. Letiště už má nádech jižansko východního standardu. Teplo, fouká příjemný vítr od moře. Transfer z letiště do apartmánu bez problému. Bydlíme asi 18 km na východ od Iraklionu v male obci Gournes. Je to zajímavý architektonický shluk asi 8 dvouposchoďových baráčků ve kterých jsou apartmány a studia. Nevěřte tomu, když Vám v cestovce řeknou, že výhled na moře a patro si domluvíte na místě. Nedomluvíte. Alespoň ne v sezóně. Takže bydlíme v příjemném přízemném studiu s výhledem na pevninu. Je teda skutečně veliké. Takový menší taneční parket. Krátká procházka po pláži, výměna peněz v recepci, drobný nákup. Ceny: obecně dráž než u nás asi o 100%, ceny budu uvádět v DRS. Přepočet je zhruba takto. Uříznou jednu nulu a ke zbytku přihodit jeho 10%. Takže 6000 DRS=660 Kč. Lahvová voda 1,5: 80-150 DRS Chleba: 180-400 DRS Neděle: Pláž, oběd vaříme, zase pláž. Pláže v okolí jsou super, písek, slunečníky i lehátka, poblíž plážové bary. Pláže jsou veřejné, ačkoli jsou hotelové. Tzn. čím větší hotel, tím udržovanější pláž, více vodních sportů a dražší lehátka. Dá se samozřejmě taky ležet na dece. Zjistěte si jméno daného hotelu a tvrdte ze jste tam ubytovaní, budete mít na lehátko slevu. Lehátko: 500 - 700 DRS, slunečník: to samé. Večer omrkávám půjčovny skůtrů - cestních tzn. co jezdí po silnici. Večeře v taverně pro dva: 3000 DRS. Pondělí: Ráno: Ona: (podrážděně) "Proč takhle dloubeš do toho másla" On: (klidně a s rozvahou) "Lásko, já jsem v životě do toho másla nehrábnul" Ona: (rázně a bez uzardění) " No jasně, to proto, že nic neděláš" Pak pláž, oběd vaříme, pak zase pláž. Je to krásné válet se u moře, nemyslet na práci a nikam nespěchat. Odpoledne mi zalehlo v uchu, do večera to nepřešlo, vůbec na něj neslyším. Ceny: Máslo 250gr: 320 - 600 DRS Úterý: Dopoledne na pokoji, jsem nevrlý nic neslyším. Zkouším skákat na jedné noze, bouchat si do hlavy a všechny podobné triky. Nic. Volám své známé doktorce na Slovensko a ta mi radí propláchnou ucho proudem vody. Tak jsem v koupelně odmontoval hlavici ze sprchy a Renata mi stříkala vodu do ucha. Už, už to vypadalo, ale zase nic. Volám delegátku od Fischera, ta mi poradí tlf. na lékařskou službu. Volám, začínám vysvětlovat, co mi je. Jsem přerušen, chtějí ode mne hotel a číslo pokoje, doktor přijede za 30 minut. Přijel, podíval se, předepsal kapky, zítra v 19.00 prý pošle auto a hodí mně na středisko. Odpoledne jsi půjčujeme skůtr. Půjčovny jsou doslova, skutečně doslova na každém kroku. Stačí řidičák, prachy a za pět minut odjíždíte. S prázdnou nádrží. Kolik v ní bude když ho vrátíte je váš problém. Když není řidičák, nevadí, diktuje se z hlavy. Hlavně žádný stres. Doporučuji navštívit půjčovnu kolem poledne s tím, že si domluvíte skútr na druhý den na brzo ráno. V ceně je vždy přistavení do hotelu. On navrhne, že ráno ne, že to spí. Tak chtějte dnes večer. To ne, protože je hodně práce. Skončí to tak, že je rád když si ho odvezete sám, ještě dnes, klidně v poledne. Pozor na pojištění. 5x se zeptejte jestli Full Insurance skutečně znamená full. Aby jste nebyli překvapeni. Majitel půjčovny nás zve na Frapé kávu. Jen tak, prostě normál. To je typický znak lidí tady. Jsou v pohodě. Relax. Radost. Moc přátelští. Kecáme o Nikosovi Kazantzakisovi. Skutr 50 ccm: 6000 - 7000 DRS den Enduro 125 ccm: 8000 - 9000 DRS den Středa: Dopoledne moře, jezdím na vodním skútru. Renata se mnou, ale moc se jí to nezamlouvá. Pak jsme plavali v moři a já jsem utopil Tarzany. No to jsou digitální hodinky, které jsem si vytankoval u Essa a které jak jsem zjistil, mrchy nebyly vodotěsné. Auto přijelo přesně v 19.00 a v 19.30 již opět slyším a je mi fajn. Večer jsem rozebral Tarzany ve snaze očistit a vysušit je zevnitř. To se povedlo, no ale stejně se již nerozeběhly. Nebo vlastně už jsem je jaksi nedokázal zkompletovat. Ceny: Sýr natírací Veselá Kráva: 480 DRS Sýr natírací řecký: 320 DRS Sušenky (jako Disco) 320 DRS Čtvrtek: Dopoledne vyjíždíme na skútru objevovat pláže do okolí. Objevujeme pláž SECTOR, mimo turistická centra, krásná, písčitá, široká cca 80- 100 m a bez lidí, nebo jenom málo. Písek pálí do nohou jak čert, tak akorát proběhnout do vody. Pak Renata řádila na skútru a měla bouračku. No nevypadalo to hezky, moc jsem se o ni bál, ale naštěstí měla jen škrábance. Odpoledne zase u moře. Já jsem byl asi víc vyklepaný než ona, ale ten prvotní šok postupně vlivem zvuků moře a celkové pohody odplynul. Večer jsem šel vrátit skútr. Tem měl rozbitou přední kapotáž. Chlápek kolem toho poskakoval jak rintintín a pořád dokola lamentoval že nová kapotáž stojí 35 000 DRS a to je strašně moc peněz. Je to sice full insurance, ale jen když máš nehodu s jiným autem. (Nic takového ve smlouvě nebylo). Asi po 45 minutách jsem učinil velkorysou nabídku (zřejmě momentální pomatení mysli), že vědom jsi svého podílu na události, zaplatím mu 10 000 DRS jako určitou kompenzaci. A buď tohle nebo nic. Tak to přijal a může být rád. To že se při nárazu utrhla ručička tachometru jsem mu radši ani neříkal. Pátek: Tak v pátek vyrážíme na jediný oficiální výlet s Fischerem. Do archeologického muzea v Iraklionu a na Knossos. Autobus nás má vyzvednout v 8.30 na hlavní silnici což je asi 500 m od hotelu. Autobus stíháme s vypětím všech sil. Iraklion je hrozné město. Totální dopravní chaos, naprosté architektonické bezvládí. Fuj. Humáč. V muzeu jedna skupina za druhou, ale velmi zajímavý výklad a spousta krásných vykopávek. Fakt to stálo za to. Knossos je asi 20 km od Iraklionu. Je to největší a nejznámější palác z doby krále Mínoa cca 2000 - 800 před n.l. Zde měl být údajně také známý labyrint s Minotaurem. Britský archeológ Arthur Evans se pokusil části paláce zrekonstruovat. Někdo ho chválí, někdo kritizuje. Stejně jako v muzeu je zde spousta lidí, hlava na hlavě, o nějakém rozjímání nad životem dávno minulým není ani řeči. Večer jdem posedět do taverny a zrovna organizují řecký večer. Je to žranice ze švédských stolů a živá muzika s tancem. Místní folklórní soubor ve složení dva chlapi a dvě bábovky předvádí řecké tanečky. Pak se pokoušejí učit základní kroky návštěvníky. No prostě klasická organizovaná podívaná pro turisty nejen z Česka. Ale v té uvolněné atmosféře to vůbec tak nepůsobí a tak Renata tančí na stole, škoda že jen tak krátce. Večer pro dva bez pití 10 000 DRS Vstupné Arch. Muzeum 1500 DRS Vstupné Knossos 1500 DRS Sobota: Ráno přivážejí auto objednané a zaplacené již v Praze. Je to asi o 30% levnější než pronájem na místě. Objednaný nejlevnější typ vozu není na skladě a proto dostáváme Fiat Punto v elektrice a s klimačkou. Super kauf. Dopoledne a přes oběd jsme na pláži, večer vyrážíme za nočním životem. Poblíž je asi největší letovisko na Krétě Chersonissos. A teda je na co koukat. Je to jedna dlouhá asi kilometrová ulice, na které není nic jiného než bary, restaurace, diskotéky a různé malé shopy. Všechno svítí, perfektní muzika, no pulzuje to úplně neuvěřitelným tempem. Nadháněči u barů a diskoték se předhánějí a nevíš kam dřív skočit. Dáváme drink v nějakém pubu, pak posedíme u Burger King na a pak jdeme do tanečního baru 99. Super muzika, je to jízda na plný pecky. Barmani řádí a němečtí a jiní slizoni mohou na Renatě oči nechat jak se tam kroutí na parketu. Pak je z toho řádění taková rozjetá, že zahučí do jámy v parku a tak. No prostě super. Neděle: Spíme, oběd, odpoledne pláž. Večer posezení v taverně. Pondělí: ...snad to David někdy dopíše. |