Hurvínek

Mániččina stránka


Mé jméno je Karolínka Blachová. Tatínek mi říká Mánička. Celé moje jméno by tedy správně mělo být Karolínka Mánička Blachová.
Narodila jsem se U Apolináře v pondělí 16. června 2008 ve 02.58 hod - vážím 2,94 kg a jsem o 3 cm kratší než je půl metru.
Na rozdíl od mého bratříčka se mi chtělo začít svět poznávat co možná nejdřív a tak jsem se narodila 8 dní před plánovaným termínem a z mámina bříška jsem vylezla jako po másle... Paní doktorka říkala, že to byl skoro alternativní porod..


A co mému narození předcházelo? Nechme promluvit taťuldu:

cca 20:40 hod - začíná zápas Česká republika : Turecko v rámci Mistrovství Evropy ve fotbale 2008. V lednici je poslední malý Gambrinus. Ach jo, kdyby tam byly aspoň dva... S povzdechem se natahuju na sedačku a otevírám pivo - už dvě noci jsem nespal, všechno mě bolí a nemůžu skoro hejbat nohama - přes víkend se konala jedna z našich Mojito party u Jirky na chalupě a v sobotu jsme k tomu ještě byli hrát paintbal... Taky jsme se snažili najít jméno pro Máničku, ale zatím jsme se na ničem nedohodli. Já prosazuji Ute a Martina Karolínku nebo Sáru. Zítra se zkusím podívat někam na internet a najít nějaké pěkné jméno...
21:25 hod - končí první poločas, vedeme 1:0, jdu si udělat čaj...
cca 21:45 - začíná druhý poločas...
cca 21:50 hod - telefon. Kdo to sakra volá? Martina. "Praskla mi plodová voda, musím do porodnice." Sakra, co teď? Vzpomínám na hodinový předporodní kurs, který jsem absolvoval před Hurvínkovým porodem... "Zavolej Radkovi, jestli Tě odveze a zavolej mi zpátky. To asi abych vyrazil do Prahy, ne?" "Asi jo." Vypínám televizi.
22:00 hod - telefon. "Tak Radek mě odveze." "OK, tak já se jdu oblíct a vyrazím." Jdu do ložnice a otevírám skříň. Jaké tričko si mám vzít? Nebo radši košili? Košile je k porodu vhodnější. Nebo ne? Přehrabuju se ve skříni. Stres. Po pěti minutách jsem tam kde jsem byl před chvílí... Klídek Blacha, uklidni se. Mysli! OK, kompromis - triko s dlouhým rukávem... Za chvíli už vybíhám z baráku. Schody beru po dvou... Až u auta si uvědomuju, že mě vlastně šíleně bolej nohy. Jau...
22:22 hod - píšu Martině zprávu: "Odjíždím z BA." - jsem už těsně za Lamačem a fičím na Brno.
22:28 hod - zpráva od Martiny: "My jsme akorat dojeli... Co to jmeno?" - A sakra, vždyť my pořád ještě nemáme to jméno. Ještě před pár hodinama jsme si dělali srandu, že bude mít Mánička v rodném listu naspáno "(Neurčeno) Blachová"
22:30 hod - odpovídám "Tereza nebo Karolina nebo Ute..."
22:31 hod - píšu další zprávu: "Ute radši ne." - co když je Martina ve stresu a ještě dá Máničce vážně jméno Ute...!?
cca 22:35 hod - míjím nějaké velké tmavé auto a nejsou to policajti... Proč ten kretén jede s takovým autem tak pomalu?
cca 22:36 hod - něco na mne zezadu bliká. A na střeše to má červeno-modrý maják. Sakra policajti!!! Dyť jedu schválně jenom 140 km/hod, když mám v sobě to jedno malý pivo... To mi poser... Snad se nějak vykecám...
cca 22:37 hod - Uf. Zastavili to velký tmavý auto... Aha, tak proto jel tak pomalu...
22:53 hod - zpráva od Martiny: "Takze Karolina?"
22:55 hod - odpovídám: "To je jedno - co se děje?"
23:08 hod - "Jsem na 2. porodnim sale. Jak jsme byli minule.."
23:25 hod - beru v Brně naftu a kupuju Red Bulla. Volá Radek - sestřička se dozvěděla, že jedu z Bratislavy a tak prý vzkazuje, že nemám plašit a mám jet pomalu, že je spousta času a porodíme až tak někdy nad ránem.
23:30 hod - "Jsem na pripravne.. Muzes mi brnknout."
23:31 hod - volám. Všechno je OK, nemám prý spěchat, mám jet opatrně. Vždyť já jezdím pořád opatrně!
23:39 hod - zpráva: "Tak uz se me ptali na jmeno. Tak je to Karolina."
00:15 hod - fičím po dálnici, popíjím Red Bull a koukám na měsíc. Je schovaný za chuchvalcem mraků...
01:00 hod - parkuju před porodnicí. Zvony akorát vyzvánějí jednu hodinu po půlnoci. Jdu si ještě odskočit do roští nad Albertovem. Tady jsem se něco nachodil během studií... Taky tu začala naše sametová revoluce... Všude ticho, jen vedle v roští se něco převaluje - čekám co vyleze... Ježek? Krysa? Hmmm, to bych se načekal... Jdu do porodnice.
Zvoním na paní ve vrátnici, v zámku klapne klíč a vrata se otevírají. Něco blekotám a ona mně pouští nahoru. Znova dveře a znova zvonek... Zvoním. Zase něco blekotám... Jdu za Martinou Průšovou...ona tady rodí...já jsem otec... "No ona ještě nerodí, ale já vám jdu otevřít..."
Martina vypadá celkem v pohodě, ale už má kontrakce snad každou minutu...
cca 01:25 hod mě sestřička vykazuje na chodbu. "Jdeme se připravit..."
Na chodbě sedám na lavičku a opírám hlavu o zeď. Usínám...
cca 02:30 hod "Haló, pojďte, už rodíme!" budí mě nějaký hlas ze spánku...
Jdu dovnitř a sedám si na připravenou židli, Martina se svíjí, sestřičky se kolem ní točej, no však to znáte - prostě porod, no...
Kontrakce... a další... Martina má dost... "Nebojte..." říká doktorka zabalená skoro jak mumie, celá v bílém - rukavice, rouška, zástěra, "... příští kontrakci už to bude..."
02:58 hodA fakt. Mánička vypadá trochu podobně jako Hurvínek, když se narodil... "Tatínku, chcete si přestřihnout pupeční šňůru?" táže se mumie. "Rozhodně ne" dávám ruce pro jistotu za záda. To tak, já to střihnu a pak mi to ještě někdo někdy vyčte! Snažím se vypadat jako bílá zeď vedle...
"Máte foťák?" ptá se sestřička s Máničkou v rukách. "Tak si ho vemte a pojďte si holčičku vyfotit!"
Sestřička otírá a čistí Máničku. "Dej na ni pozor - sakra!" myslím si, ale nahlas neříkám nic a dělám tu a tam nějakou tu fotku. No, že by byla Mánička nějaká krasavice se teda říct nedá... No, ale já tomu zase tak moc nerozumím... nos má podobně rozpláclej jako Hurvajz...
Sestřička obratně balí Máničku do úhledného balíčku a podává mi ji. "Si snad dělá srandu, ne!?" myslím si, horečnatě vzpomínám jak se takový prtě vlastně drží a beru Máničku do rukou... No zas tak úplně ošklivá není...
No a je to. Sestřička bere Máničku někam pryč a já se po chvíli loučím s Martinou a jedu do postele. Praha je tichá a krásně vylidněná, pomalu svítá - jako by sama chtěla přivítat nového človíčka (holčičku) na tomto světě...


07:42 hod - v Pardubické nemocnici se narodila Ema Žáková.



15:41 hod - Mánička chrní na chodbě porodnice



Ne 22. 06.2008 - od čtvrtka jsem s mámou doma, pěkně si tady lebedíme...



Po 23. 06.2008 - byli jsme se podívat za strejdou Ondrou, tetou Lenkou a bratránkem Filípkem. Zatímco my s mámou jsme byli hodná návštěva, chlapi (taťulda a bráchou) se poflakovali někde venku - prý byli v antikvariátu, pak na zmrzlině a nakonec stříleli raketu s padákem... No chápete to?!



Dnes, tj. 25/6/08 od 18 hod se koná v kavárně Kolíbka, v Řeznické ulici lehká oslava mého narození. Já tam asi nakonec nebudu, protože se mi chce hrozně moc spinkat, ale pošlu tam aspoň taťuldu... (on se rád ztříská... :-) )

02.- 08. 07. 2008



Tak nakonec budu mít asi společné stránky s bráchou, protože se taťulda tváří moc zaneprázdněně a já se zatím za těch pár týdnů ještě nenaučila číst a psát... :-). Takže všechny novinky najdete tam.

18. 12. 2008 - dnes jsem byla u doktorky a mám 65 cm a vážím 7,2 kg.! Velká holka...

13. 02. 2009 - dnes jsem poprvé popolezla kousíček po čtyřech!

18. 02. 2009 - dnes jsem byla zase u doktorky a mám 67 cm a vážím 7,59 kg.! Rostu jako z vody...

So 19. 09. 2009 - brácha s taťuldou jsou u strejdy Jirky na mojito party. Já mám rýmu a tak jsem zůstala s mámou doma. Dnes jsem poprvé regulérně začala chodit!

04. 09. 2010 - s taťuldou jsme byli lovit kešule za Litomeřicemi...